Vztah k penězům aneb koláče i bez práce, to jako fakt?

„Peníze nejsou všechno! Peníze kazí charakter! Bez práce nejsou koláče. Zadarmo ani kuře nehrabe. Bohatí kradou! Peníze budou, my nebudem…“ Slyšeli jste ve svém dětství tyto či podobné věty? A od koho jste je slyšeli? Pravděpodobně od svých rodičů a prarodičů. Nebo jste v rodině byli častými svědky hádek o peníze? To vše ovlivňuje váš současný vědomý a nevědomý vztah k penězům. Jaká je vaše současná finanční realita? Máte peníze nebo nemáte?

Někteří lidé, co vydělávají hodně peněz, se ve skutečnosti po zaplacení měsíčních nákladů mohou dostat se svým kontem na nulu nebo dokonce do mínusu. Jejich okolí je přitom často přesvědčeno, že tito lidé jsou bohatí. Opravdu však žijí v hojnosti? Mohou si dovolit odjet na rok do hor, aniž by žili z úspor a jejich peníze se o ně postarají nebo dokonce rozmnoží?

Pamatujte si, že to, zda máte či nemáte peníze, nezávisí na tom, jak moc tvrdě či poctivě pracujete, ale na tom, jaký máte vztah k penězům a na tom, jaké programy v souvislosti s nimi máte uloženy ve vaší hlavě.

Zejména přesvědčení, že „bez práce nejsou koláče“, je velmi silným programem hluboce zakořeněným v naší společnosti. Je to ale opravdu tak? Stovky let je nám vtloukáno do hlavy, že práce je jediným zdrojem obživy a pracovat se musí proto, abychom měli příjem, který nás živí. Tím se dostáváme do bludného koloběhu – prodáváme svou životní energii zaměstnavateli nebo klientům, abychom výměnou dostali peníze, které opět vynakládáme na dočerpání životní energii (jídlo, bydlení, ošacení, atd.).

Občas je lidem v tomto koloběhu „dovoleno“ vypnout, tomu říkáme dovolená, ale trvá jen krátce a pak opět šup zpátky do procesu. Jako křeček v kolečku. Když přestane šlapat, kruh se zastaví. To je výsledek programu „bez práce nejsou koláče“. Tento manipulační program odsoudil většinu lidí do chudoby. Vzpomeňme si na komunismus, který hlásal, že štěstí na světě zavládne, až budou všichni pracovat „na koláči“.

Naštěstí už žijeme v jiné době a máme možnost tento bludný kruh jednou provždy přetnout a provést přenastavení našich programů na peníze, které se pak projeví do naší nové reality. Realita totiž vždy odráží to, co máme uvnitř sami sebe. Jak uvnitř, tak venku.

Peníze a práce spolu nutně nesouvisí

Jedním ze základů nového programu v naší mysli je oddělit práci a peníze. Práce totiž nepředstavuje „dřinu“, ale spirituální část našeho života. Jsme tím, co děláme a naplňujeme smysl svého života. Není třeba hledat spiritualitu v ášramu v Indii, svoje duchovní naplnění můžeme najít i skrze práci, kterou děláme. Má to samozřejmě podmínku, že děláte to, co milujete, na co máte talent a naplňujete své poslání. Práce se tak stává službou celku a díky práci činíte svět lepším místem, díky ní se cítíte šťastní a naplnění.

Co byste dělali za práci, kdybyste neřešili peníze? Pokud je vaše odpověď, že byste dělali stejnou práci jako teď, tak vám gratuluji, jste na dobré cestě. Pokud však vaše odpověď zní, že byste tuto práci nedělali, je na čase se vážně zamyslet. Co by tedy bylo tou vysněnou prací, pokud byste neřešili peníze? Co vám jde snadno a nejlépe? V čem se cítíte dobře a zároveň pomáháte většímu celku?

Hodně lidí si totiž neuvědomuje, že to, co jim jde snadno, může být nástrojem k jejich bohatství a prvním krokem k tomu, aby si vytvořili systém, ze kterého budou peníze přicházet. Myslí si, že za to, co jim jde snadno, jim přece nebude nikdo platit. Proto často dělají to, na co jsou talentovaní, zdarma a ve svém volném čase.

Masy lidí žijí také v přesvědčení, že práce se musí přežít, přetrpět a někteří považují práci za nutné zlo, které je třeba podstoupit, aby získali prostředky na žití, neboli „uživit se“. Jenže práce může být i to, co byste dělali zdarma. Může být vaším posláním, vaší vášní, a když o ní hovoříte, září vám oči. Jak je to u vás? Žijete už svůj sen nebo stále jen sníte?

„Dělej, co tě baví a peníze přijdou samy“ – mýtus či pravda?

Tento výrok je pravdivý jen z poloviny. Ano, dělejte, co vás baví, co je vaším posláním. To je v pořádku. Ale jak víme, peníze samy od sebe nepřijdou, musíte pro to něco udělat. Jít jim naproti a investovat svou energii. Je to jako ve vztahu, ideální partner také sám nepřijde.

Pokud vyděláváte peníze prací, kterou sice milujete, ale peníze k vám nepřichází, pak nemáte s vašimi penězi vytvořený dostatečně silný vztah. Peníze by měly pro vás pracovat, i když vy zrovna nepracujete. Přirozeností peněz je se množit. Money makes money, peníze dělají peníze, jistě to znáte.

Dělejte tedy to, co milujete, naplňujte své poslání, věnujte pozornost vztahu k penězům a dovolte jim, aby mohly pro vás začít pracovat. S důvěrou si dovolte být bohatí ze systému, který si sami vytvoříte. Budete tak mít více času, chuti a prostoru nejen pro svou práci, ale i pro vlastní život. Toto je nastavení mysli bohatých lidí.

Pokud tento vztah nepochopíte, nikdy nebudete bohatí. Ještě nikdo nezbohatl prací. Práce je totiž veličina, která je omezena naší energií a časem. Všichni máme k dispozici jen 24 hodin, z toho ještě musíme někdy spát, jíst, odpočívat, věnovat se rodině, žít…

Národ, který penězům rozumí

Existuje národ, který exemplárně dokazuje sílu programů v naší mysli na peníze a bohatství. Správně tušíte, že jsou to Židé, vždy utlačovaný a pronásledovaný národ. Málokdo ví, že Židům bylo ve středověku zakázáno pracovat. Práce totiž byla vyhrazena „poctivým křesťanům“. Proto jste nikdy nemohli vidět Žida vykonávat nějaké řemeslo – žádného pekaře, truhláře či zedníka. Jediné, co bylo Židům dovoleno, bylo spravovat peníze a pracovat s nimi. Později přibyly další „zbytečné“ obory, jako je umění či věda. Židé byli vždy soustředěni v židovských čtvrtích a nebyly povoleny ani sňatky mezi Židy a křesťany.

Židé si proto vypěstovali silný a kladný VZTAH k penězům, nic jiného jim ani nezbývalo. Nezanesli si program přesvědčením, že peníze pochází z práce. Věděli, že peníze pochází ze systému, že je nutné mít k penězům vztah a že peníze dělají peníze. Díky tomu sloužili Židé jako banky, záložny nebo půjčovny peněz.

Židé byli často obviňováni z lakoty či lichvy. Víte, proč se ve skutečnosti na ně dělaly násilné pogromy? Žádné náboženské důvody, to byla jen zástěrka. Šlo o to, že když se Židům dlužilo už všeobecně moc peněz, tak s tichou podporou starosty či krále (ano, i královské rody dlužily Židům) se udělal pogrom, aby se dluh nemusel vracet. Židé byli rádi, že si zachránili život a problém s dluhy byl vyřešen.

Když Židé uprchli z města doslova s holým zadkem, usadili se na novém místě, kde k nim byli tolerantnější (na kratší či delší dobu). Každý totiž věděl, že Židé s sebou přinášejí finance. Do pár měsíců opět vybudovali bohatství (bez práce), díky programům na peníze.

Židé přicházeli o svůj majetek opakovaně. Jen za 2. světové války jim bylo ukradeno obrovské jmění, ale většinu dokázali získat zpět. Podívejte se, s jakou rychlostí byl vybudován moderní stát Izrael, který se řadí mezi nejsilnější ekonomiky světa.

Rovněž díky tomu, že Židé byli živeni svými penězi a ne prací, mohli se věnovat studiu alchymie, astronomie či umění. Jistě není náhoda, že mezi laureáty Nobelovy ceny je extrémní množství lidí židovského původu. 🙂

„S penězi není tak dobře, jako bez nich tak špatně“ – židovské přísloví

Peníze a vztah k nim

Už víte, proč je důležité pochopit, že práce a peníze (koláče) spolu nutně nesouvisí? Že je to jen program určený k tomu, aby většina lidí nikdy nezbohatla?

V první řadě je nutné si uvědomit, že peníze vyžadují jednak naši pozornost, jednak vybudování si specifického vztahu k nim. Proč? Aby se mohly začít množit v systému. Tím nemyslím jen klasickou měnu, ale i alternativní. Proto ostatně vznikly například kryptoměny – jako odpověď svobodného trhu inteligentních lidí na nefunkční měnový systém. Ale o tom je jiný článek…

Představte si peníze jako pána nebo paní s velkým P. Jako někoho, kdo skutečně existuje a má s vámi určitou kvalitu vztahu. Jak spolu komunikujete? Dáváte například najevo svůj postoj „ o Peníze mi nejde“? Vysíláte tím signál „nejsi pro mě důležitý“. Jak myslíte, že se vám tento signál bude vracet zpět? Bude mít o vás pan/paní P zájem? Nebo obviňujete Peníze za to, že nemůžete žít život, jaký chcete, protože jich máte málo? Vysíláte tím signál „to, co mám pro sebe, není dost dobré, nejsi dost dobrý pane/paní P“. Jak se vám takový vztah líbí?

A pak si dotyční myslí, že když budou usilovněji a tvrději pracovat, budou mít víc peněz. Vlastně jimi pohrdají, obviňují je ze všech možných zločinů, zároveň je ale zoufale potřebují. Celkem zvrácený vztah, nemyslíte? Z takového vztahu nevzejde nic dobrého.

Jak to tedy udělat? Ideálně naučit se pracovat s penězi jako s formou energie v procesu proudění – cash flow. Vstoupíte-li do proudu a začnete budovat svůj systém, peníze se vám budou postupně množit. Je nutné DOVOLIT energii peněz volně proudit. Což na jedné straně znamená umět peníze přijímat, na straně druhé s otevřeným srdcem dávat dál (pouštět po proudu).

A to vše s vědomím toho, že ve skutečnosti žádné peníze nevlastním, jen přijímám a dávám, směňuji a užívám si jejich blahodárné energie, flow…

Skromnost versus pokora

Všude kolem nás je dostatek peněz a mnoho příležitostí k nastavení penězovodu. Jenže je většina lidí nechce, nemohou se napojit na jejich proud. Ať už kvůli svým programům, např. skromnosti (pozor, neplést s pokorou!) nebo kvůli tomu, že neumějí či nedokáží přijímat peníze. Souvisí to i s vlastním sebehodnocením. Vzpomeňte si například, kolikrát jste na poděkování za nějakou radu či službu odpověděli „není zač“, a tím sami sebe znehodnotili.

Na skromnost zapomeňte. Když vám Vesmír nabízí dar v podobě peněz a vy jej se „skromností“ odmítáte, pak můžete energii peněz zablokovat. Pár takových odmítnutí a další nabídky dlouho nepřijdou. Pokora je ve vztahu k vašim penězům naopak nutná. Peníze jsou mocná energie, která vás převyšuje. Chce proudit a vyžaduje vaši pokoru, ne skromnost. Pokora nás navede do proudu, skromnost vám vytvoří přehradu a postaví hráz s nápisem „neumím přijímat“.

Jedno přísloví praví: „Sedávej, panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě.“ Také znáte ve svém okolí mnoho lidí, kteří byli celí život skromní, seděli v koutě a nikdo je nehledal, natož pak, aby je našel? 🙂  Možná je to i váš případ. A nyní nastal nejlepší čas z toho kouta vyjít…

Mnoho lidí si myslí, že si hojnost nezaslouží. Ale v přírodě a ve vesmíru je hojnosti dost. Dovolte si ji přijímat a dostanete mnohem více, než potřebujete! Zasloužíte si ji. Ano, jen tak, bez dokazování a tvrdé práce. Zkrátka jen proto, že jste. Takže příště, až vám budou nabízeny příležitosti a peníze, řekněte ANO. Od teď začněte k penězům budovat kladný vztah a nebojte se říkat svému životu a novým příležitostem ANO!

Zdroje:

• Kabala peněz – Rabi Nilton Bonder
• Mít či nemít? Peníze! – Jiří V. Čmolík